20.5.2019

Nová výdejna pro pacienty s biologickou léčbou

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (dále FNUSA) otevřela 14. 5. 2019 novou výdejnu pro pacienty specializovaných center (biologických léků).

 

„Pacienti budou mít nyní samostatný výdej centrových léčiv, zajišťující diskrétní výdej s možností poskytnutí potřebných informací pacientovi o dalším uchování, způsobu použití a možných nežádoucích účincích. Vyzvednutí léků pro ně bude snazší, což je s ohledem na jejich zdravotní obtíže zásadní. Výhodou je také zajištění správné lékárenské praxe, tedy přímý dohled farmaceuta nad uskladněním léčiv, včetně 24hodinového automatického monitorování skladovacích podmínek.“ přiblížil přínos nové výdejny PharmDr. Vladimír Holub, vedoucí Nemocniční lékárny FNUSA.

Centrová (biologická léčba) je nasazována pacientovi, který dospěje do nějakého stadia onemocnění, kdy dle kritérií odborné společnosti (a hlavně úhradových kritérií) splní podmínky pro hrazení této nákladné léčby. V rámci zdravotnického zařízení je pak smlouva s každou zdravotní pojišťovnou o limitu na daný rok, kolik pacientů a za jakou cenu uhradí.

Jelikož je biologická léčba velmi drahá a specifická, rozhodli jsme se investovat z vlastních zdrojů do úprav stávajících prostor tak, aby byla zajištěna centralizace těchto léků na jedno místo a především zvětšení komfortu pacientům s jejich vyzvedáváním. Objem prostředků za tuto léčbu se za posledních 10 let v naší nemocnici zčtyřnásobil,“doplnil Martin Pavlík, ředitel FNUSA.

Ve FNUSA jsou specializovaná centra v oboru revmatologie, gastroenterologie, dermatovenerologie, onkologie a neurologie, kde největší je centrum pro roztroušenou sklerózu a parkinsonismus. Ročně projde centry přibližně 1700 pacientů, ročně je vydána biologická léčba v hodnotě cca 0,5 mld. Kč.

 

Tisková zpráva FNUSA. Nová výdejna pro pacienty s biologickou léčbou . In: FNUSA (online). 14.5. 2019 (cit. 20.5. 2019). Dostupné z: https://iweb3.fnusa.cz/nova-vydejna-pro-pacienty-s-biologickou-lecbou/

13.5.2019

Klinickou péči o pacienty s IBD řídí výzkum

Od 6. do 9. března hostila dánská metropole Kodaň letošní, už 14. kongres Evropské organizace pro léčbu Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy (ECCO), stěžejní světovou odbornou akci zaměřenou na idiopatické střevní záněty (z angl. inflammatory bowel diseases, IBD).

 

Kongres ECCO v posledních letech pravidelně přiláká kolem 6500 účastníků z řad gastroenterologů, praktických lékařů, chirurgů, dietologů a zdravotních sester. Letos trhl rekord – zaregistrovalo se 8034 delegátů, kteří zastupovali celkem 98 národností. Z celkového počtu účastníků bylo mimo jiné 77 novinářů z nejrůznějších koutů světa a přijato bylo 988 vědeckých abstrakt.

Hlavní motto kongresu ECCO 2019 znělo „výzkum řídí klinickou péči“. Demonstrovalo přesah mezi klinickou praxí a světem vědy. „Jsme svědky zásadních průlomů a inovací díky novým lékům, které zasáhly klinickou péči o naše pacienty, a řadě nových přístupů pro jejich individuální léčbu,“ odůvodnil volbu hesla Silvio Danese, předseda ECCO pro období 2018–2020. Jak prohlásil ve svém uvítání účastníků kongresu, „nyní výzkum více než kdy jindy musí usilovat o tu nejlepší klinickou péči, neboť problémy související s IBD, které vnímáme jako záležitost budoucnosti, se rychle přiblíží“. Jinými slovy budou aktuální, než se nadějeme. Pro dosahování vytčeného cíle zlepšit péči o pacienty s IBD ve všech možných aspektech ECCO podle jeho slov nabízí mezinárodní platformu napříč Evropou i mimo ni.

Určitou symboliku našel i v konání kongresu právě v Kodani. „Kodaň je město plné kontrastů, kde se potkává nejstarší evropská monarchie se špičkovou modernou, kde je více kol než aut a kde novátorská architektura vytváří dokonalou harmonii s fascinujícími starými budovami. Nachází se v zemi, kde se provádí významný lékařský výzkum a kde se kongres ECCO ocitáv prostředí, kde se testujínové metody a zároveň se drží dobře zavedených znalostí a tradic,“ uvedl S. Danese.

Hlavnímu heslu kongresu odpovídal i odborný program. Z velké části se soustředil na prezentaci nejlepší praxe pro pacienty s IBD a zdůrazňoval současné trendy v managementu péče o ně.

 

Revize osy střevo –mozek potvrdila souvislost skladby střevní mikroflóry a psychické zátěže

Pacienti s IBD se potýkají s celou řadou komorbidit. Mezi ty časté patří deprese a úzkost. Vědci si položili otázku, zda existuje spojitost mezi skladbou střevní mikrobioty pacientů s IBD a psychickou zátěží či stavy úzkosti nebo deprese, které prožívají. Odpověď přinesla revize osy střevo – mozek (z angl. „gut-brain“) ve švýcarské studii, již prezentovali výzkumníci z Universitätsspital Zürich, Universitätsspital Bern a Universität Bern (F. Humbel a kol.).

„U pacientů s IBD bylo opakovaně prokázáno snížení rozmanitosti a kompoziční stability střevní mikrobioty v čase,“ upozornili Humbel a kol. „Navíc výrazné změny v mikrobiální kompozici nejsou považovány jen za klíčový patogenní faktor podporující střevní záněty, ale mohou také ovlivnit osu střevo – mozek, takže nakonec ovlivňují psychickou pohodu,“ vysvětlili, proč se zaměřili na objasnění potenciální souhry mezi skladbou střevní mikroflóry a validovanými měřeními psychických výsledků u švýcarských pacientů s IBD.

Do studie zahrnuli 171 pacientů ze studie SIBDCS (Swiss Inflammatory Bowel Disease Cohort Study), u nichž byly dostupné mikrobiální vzorky a kteří se nacházeli v klinické remisi (aby byl vyloučen případný vliv aktivity onemocnění). Všichni pacienti podstoupili několik standardizovaných hodnocení úzkosti a deprese (skóre HADS), stresu (dotazník PSQ), zdravotního stavu a kvality života (dotazník SF-36) a onemocnění IBD (dotazník IBDQ). Dále u nich byla zkoumána skladba mikrobioty v bioptických vzorcích sliznice střeva, a to vysoce výkonným sekvenováním 16S rRNA.

Poznatky, které získali, byly zajímavé. Mikrobiální alfa diverzita, tedy počet druhů na daném území, byla významně nižší u pacientů s větším vnímaným stresem. Mezi skupinami pacientů s nízkou versus vysokou úrovní příznaků úzkosti či deprese nebyly zjištěny podstatné rozdíly. Naopak v beta diverzitě, tedy diverzitě mezi různými místy, se významně lišili pacienti s IBD, kteří trpěli depresí nebo úzkostí, od pacientů s IBD bez těchto psychických potíží.

Pozorovány byly například významné zvýšení počtu zástupců kmene Proteobacteria, jako je rod Desulfovibrio (p = 0,001), u pacientů, kteří trpěli souběžně ulcerózní kolitidou (UC) a depresí, a snížení počtu zástupců kmene Firmicutes, mezi něž patří čeleď Lachnospiraceae (p < 0,001), u pacientů, kteří měli Crohnovu nemoc (CN) nebo UC a zároveň depresi, nebo menší počet zástupců řádu Lactobacillalesu pacientů s CN souběžně trpících úzkostí (p < 0,001).

„U pacientů s IBD v remisi jsme našli významné změny ve skladbě mikrobiomu souvisejícího se střevní sliznicí, které měly vztah k psychické pohodě a kvalitě života nemocných,“ prohlásili Humbel a kol.

Doporučili provést další studie, které by přispěly k pochopení zmíněné asociace a zaměřily se na výzkum, zda intestinální zánět následující po mikrobiálních změnách nebo i samotné mikrobiální metabolity mohou narušit psychickou pohodu pacientů s IBD.

 

Odhaleny nové interakce mezi mikrobiomem a genomem hostitele s IBD

Je známo, že etiologii a patogenezi IBD určuje celá řada genetických faktorů hostitele, stejně jako změny ve střevní mikroflóře. Vědomosti o interakci mezi těmito dvěma faktory jsou však stále omezené. Tým nizozemských a amerických vědců je přesvědčen, že pro charakterizaci těchto interakcí je nezbytné hloubkové určení genetiky hostitele a střevní mikrobioty. S touto vizí se snažil „identifikovat genetické faktory důležité pro udržení střevního mikrobiomu v kontextu IBD“. S Hu z Universitair Medisch Centrum Groningen, Nizozemí, a kol. (z téhož pracoviště a dále z Massachusetts General Hospital a z Broad Institute v Bostonu, USA) provedli sekvenování celého exomu genomu hostitele a sekvenování fragmentů celého genomu (angl. whole-genome shotgun sequencing) ze vzorků stolice 524 pacientů s IBD a 939 kontrolních osob. Testovali 170 000 variant genů kódujících proteiny a 641 mikrobiálních znaků a identifikovali 26 asociací mezi variantami genů a znaky střevního mikrobiomu. Zjistili mimo jiné, že mutace v genu pro CYP2D6 související s IBD byly spojeny se sníženou úrovní bakteriální biosyntézy vitaminu K (PWY-5838). Dále se třeba ukázalo, že gen GPR151, o němž je podle autorů známo, že chrání před obezitou a diabetem 2. typu, hraje roli ve snížení bakteriální degradace glukózy.

„Provedli jsme doposud největší genomově-mikrobiomově asociační studii, která využívá sekvenování celého exomu a metagenomické sekvenční metody. Byly zkoumány interakce specifické pro nemoc související s IBD, včetně například účinku rizikových lokusů. Tyto výsledky zdůrazňují význam genetiky hostitele při udržování homeostázy střevního mikrobiomu, která je kritická pro prevenci IBD,“ shrnuli Hu a kol.

 

Lze zacílit zánět při ulcerózní kolitidě inhibicí vychytávání glukózy?

Závislost na glykolýze by podle německých vědců mohla být Achillovou patou zánětlivých buněk při UC.

„Zánětlivé buňky čerpají energii ze tří zdrojů – z glykolýzy, oxidace lipidů a metabolismu aminokyselin. Při homeostáze jsou výhodným zdrojem lipidy, protože jejich oxidace je nejúčinnější, i když nejpomalejší cestou generování ATP. Aktivace, proliferace a diferenciace zánětlivých buněk, jejich migrace na místa zánětu a exprese cytokinů, růstových faktorů a chemokinů však vyžadují rychlý přísun energie, byť na úkor účinnosti, proto je při těchto procesech upřednostňována glykolýza,“ vysvětlili R. Gropp a kol. z Ludwig-Maximilians-Universität München, Německo. Dodali, že jelikož příjem glukózy buňkou je regulován signální dráhou PI3K/AKT/mTOR a transportéry vychytávání glukózy, zvolili inhibitor PI3K copanlisib k testům in vitro a inhibitor vychytávání glukózy ritonavir pro testování in vitro a in vivo. K testování ritonaviru in vivo použili NOD-SCID-gamma (NSG) myší model UC.

Ukázalo se, že frekvence aktivovaných CD4+ T-lymfocytů byla významně ovlivněna ritonavirem i copanlisibem. Z léčby ritonavirem myši profitovaly.

„Zacílení metabolických cest může otevřít nové cesty pro terapeutické zásahy. Pacienti mohou mít prospěch z léků schválených FDA, jako jsou copanlisib nebo ritonavir,“ shrnuli výsledky Gropp a kol.

 

Farmakoterapie UC – co je nového?

Během kongresu bylo představeno hned několik studií zaměřených na farmakoterapii UC. Níže uvádíme alespoň tři z nich.

„Slizniční hojení může posloužit jako dosažitelná a objektivní míra účinnosti léčiva ve studiích indukční léčby UC,“ konstatovali L. Peyrin-Biroulet z Hôpitaux de Brabois ve Vandœuvre-lès-Nancy, Francie, se spolupracovníky ze stejného pracoviště a dále ze Španělska, USA, Belgie, Velké Británie a Kanady. K tomuto závěru dospěli na základě dat z randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie fáze II OASIS, která hodnotila účinky etrasimodu, což je perorální selektivní modulátor sfingosin-1-fosfátového receptoru, na souboru 156 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní UC. Při porovnání dvou různě silných dávek etrasimodu (2 mg jednou denně versus 1 mg jednou denně) oproti placebu (randomizace do tří ramen v poměru 1 : 1 : 1) prokázal etrasimod na dávce závislé zlepšení klinické odpovědi, klinické remise a endoskopického vzhledu a snížení množství cirkulujících lymfocytů. Ve 12. týdnu bylo ve skupině, která užívala silnější dávku etrasimodu, oproti placebové skupině významně více pacientů, kteří dosáhli endoskopického zlepšení (43,2 % vs. 16,3 %; p = 0,003), histologického zlepšení (31,7 % vs. 10,2 %; p = 0,006) a histologické remise (19,5 % vs. 6,1 %; p = 0,027). Hojení sliznic bylo pozorováno u 19,5 % léčených etrasimodem 2 mg a u 4,1 % pacientů na placebu (p = 0,010). Slabší dávka etrasimodu také prokázala účinnost v porovnání s placebem, výsledky však nedosáhly statistické významnosti.

Indukční studie fáze III UNIFI zkoumala molekulární odpověď na ustekinumab při středně těžké až těžké UC, a to využitím analýzy sérových proteinů a genové exprese v bioptických vzorcích tlustého střeva. Kontrolní skupinu tvořily vzorky séra a bioptické vzorky tlustého střeva zdravých osob. K. Li z Janssen Research and Development, LLC, Spring House, USA, připomněl, že při UC jsou zvýšené hladiny cytokinů IL-12 a IL-23 a genetické asociace naznačují, že hrají u této nemoci kauzální roli. Ustekinumab jakožto monoklonální protilátka antiIL-12p40 oba zmíněné cytokiny blokuje, a proto představuje u těchto pacientů účinnou možnost léčby. Dosud nejasné však zůstávaly molekulární účinky tohoto léku u nemocných s UC. „Transkriptomické a proteinové analýzy v této podskupině pacientů s UC z indukční studie fáze III prokázaly, že jako odpověď na ustekinumab nastává suprese signálních drah IL-12 (IFNy) a Il-23 (IL-17A) a normalizace profilu genové exprese. Tyto výsledky poskytují vhled do molekulárních mechanismů účinnosti ustekinumabu,“ uvedl K. Li.

Americko-britsko-francouzská studie fáze II U-ACHIEVE doložila významné zlepšení endoskopických výsledků a slizničního hojení u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní UC při použití upadacitibu jako indukční terapie. Míra dosažené odpovědi na léčbu souvisela s velikostí dávky (30 nebo 45 mg QD). Studie byla (podobně jako výše jmenovaná) kontrolovaná placebem. Upadacitinib je perorální selektivní inhibitor Janusovy kinázy 1. Studijní soubor tvořilo 250 nemocných s neadekvátní odpovědí, ztrátou odpovědi nebo netolerancí vůči kortikoidům, imunosupresivům čibiologické léčbě.

 

Role adalimumabu při zlepšování klinické remise bez užívání kortikoidů při CN u dětí

Proaktivní podávání adalimumabu u pediatrických pacientů s CN zlepšuje klinickou remisi bez nutnosti užívat kortikoidy. Dokládá to izraelská multicentrická nezaslepená randomizovaná, kontrolovaná studie PAILOT.

Děti ve věku 6–18 let s luminální CN, které dosud neužívaly biologickou léčbu a po čtyřech týdnech odpovídaly na indukční léčbu adalimumabem, byly náhodně rozděleny do skupiny s proaktivním, nebo reaktivním přístupem. V proaktivně léčené skupině byly minimální koncentrace měřeny ve 4. a 8. týdnu a pak každých osm týdnů až do 72. týdne a dávka (pokud byla nižší než 40 mg) nebo intervaly podávání byly upraveny tak, aby byly udrženy koncentrace vyšší než 5 μg/ml. Při reaktivním přístupu byli lékaři informováni o nejnižších hladinách pouze v případech, kdy je to klinicky indikováno (na základě symptomů nebo zvýšeného CRP či fekálního kalprotektinu), a dávky/intervaly byly upravovány na základě hladin. Primárním cílovým parametrem byla trvalá klinická remise bez užívání kortikosteroidů od 8. do 72. týdne (definovaná jako index aktivity dětské pediatrické Crohnovy choroby, PCDAI < 10).

Randomizováno bylo 80 pacientů (z toho 54 chlapců, průměrný věk 14,1 ± 2,6 roku), do proaktivní skupiny 39, do reaktivní skupiny 41. Výchozí proměnné byly mezi skupinami podobné. Primárního cílového ukazatele bylo dosaženo u 34 (87 %) dětí ve skupině s proaktivním přístupem a u 21 (49 %) ve skupině s reaktivním přístupem (p < 0,001). V 72. týdnu byla zaznamenána prostá klinická remise na adalimumabu u 32 (82 %) dětí v proaktivní a u 19 (46 %) v reaktivní skupině (p < 0,001). Fekální kalprotektin se snižoval signifikantně více v proaktivní skupině. V proaktivní skupině také více pacientů podstoupilo úpravy dávky nebo intervalu (32, tj. 82 %, vs. 18, tj. 44 %, p < 0,001). Proaktivní přístup se tedy ukázal vhodnější než reaktivní.

 

Eva Srbová. Klinickou péči o pacienty s IBD řídí výzkum. In: Terapie (online). 6.5. 2019 (cit. 13.5. 2019). Dostupné z: http://terapie.digital/terapie/kongresy/-1450.html

6.5.2019

Nejvíce inovativní farmaceutickou společností je pro letošek Gilead Sciences

Je to tak alespoň podle žebříčku Pharmaceutical Innovation Index 2019, který sestavuje mezinárodní poradenská společnost IDEA Pharma. Na druhé příčce se umístila AbbVie a na třetí Eli Lilly.

Žebříček sleduje schopnosti firem dovést produkty z raných fází klinického výzkumu na trh a úspěšně s nimi obchodovat. Pharmaceutical Innovation Index (PII) vzniká už devět let a může tak sledovat, jak se úspěch farmaceutických firem mění. Gilead Sciences se sice na první příčce umístil poprvé, ale v první pětce se pohybuje nepřetržitě od roku 2015, loni byl na druhém místě. Za jeho umístěním je několik faktorů, mezi nimi nově schválené antivirotikum, od kterého se očekává, že se stane trhákem. A také schválení CAR-T genové terapie v Evropské unii, registrace terapie na hepatitidu C v Číně nebo slibné výstupy z klinických studií. Analytici dali Gilead vysoký index „čerstvosti“ za to, že velký podíl tržeb získává z léků schválených v posledních pěti letech.

Z loňského pátého si na letošní druhé místo polepšila společnost AbbVie. Ta měla v průběhu roku 2018 úspěchy v dalším klinickém testování přípravků ibrutinib a elagolix. Největším skokanem v žebříčku je Eli Lilly, která si polepšila o deset příček na třetí místo. Ta loni získala dvě nová schválení u FDA, pro lék na migrénu a druhý na revmatoidní artritidu.

IDEA Pharma připomíná, že loňský rok byl z hlediska inovací ve farmacii výjimečný. „Byli jsme svědky rekordního počtu léků nově schválených FDA. Zdá se, že průmysl zvyšuje produktivitu a zlepšuje spolupráci s regulačními orgány. Když se na loňské novinky podíváme blíže, všimneme si vysokého podílu malých a středně velkých biotechnologických společností: 39 z 59 schválení nových léčiv bylo od farmaceutických společností, které nepatří mezi třicet největších. Naproti tomu polovina z TOP 30 nezískala loni žádné nové schválení,“ poznamenali autoři žebříčku. „To vzbuzuje otázku: Získávají menší hráči navrch v produktivitě? Možná. Nicméně i některé velké farmaceutické společnosti se loni činily. Společnosti Pfizer se podařilo dostat přes schvalovací proces čtyři onkologické léky, což je nejvyšší počet schválení nových léků v odvětví. Další významní farmaceutičtí hráči, včetně společností Merck, BMS, AstraZeneca a Roche, se předháněly na poli imunoonkologie. Díky tomu byl rok 2018 bohatý ve vývoji imunoonkologie s četnými klíčovými daty. A to i na velmi atraktivním trhu karcinomu plic,“ dodává IDEA Pharma. Podle autorů žebříčku loni dále dominovala farmaceutickému průmyslu témata digitálních inovací, Brexitu, Číny jako klíčového rostoucího trhu a cen léčiv. I léky, které nyní přichází na trh, budou velmi drahé. Už jen proto, že polovina všech nových schválení u FDA byla loni pro léky na vzácná onemocnění.

 

Pharmaceutical Innovation Index 2019 Top 10
1. Gilead
2. AbbVie
3. Eli Lilly
4. Pfizer
5. Merck & Co.
6. Sanofi
7. Novo Nordisk
8. Roche
9. Novartis
10. GSK
Zdroj: IDEA Pharma
 
 
ač. Inovativní, inovativnější, nejinovativnější. In: Medical Tribune (online). 23.4. 2019 (cit. 6.5. 2019). Dostupné z: https://www.tribune.cz/clanek/44556-inovativni-inovativnejsi-nejinovativnejsi

29.4.2019

V květnu nebude o zajímavé akce nouze

V měsíci květnu na nás čeká mnoho konferencí, které stojí za pozornost. Podívejme se na ty hlavní: 13. Mezinárodní kongres rakoviny žaludku, XXIII. Národní kongres České společnosti pro ortopedii a traumatologii (ČSOT), XLVII. májové hepatologické dny, XXIV. Rožnovské alergologicko – imunologické dny a XXXIII. Olomoucké hematologické dny.

 

13. Mezinárodní kongres rakoviny žaludku (IGCC 2019)

Kdy: 8.- 11. 5. 2019

Kde: Pražské kongresové centrum, 5.kvetna 65, 140 21 Prague 4

Web: http://www.igcc2019-prague.org/

 

Výzkum rakoviny žaludku se rychle rozvíjí. Nové poznatky o biologii nádorů a pokroku v poskytování zdravotní péče umožňují přesnější diagnostiku, účinnější léčbu a lepší kvalitu péče. Kongres IGCC spojuje lékaře z celého světa, kteří se věnují léčbě rakoviny žaludku a kteří přijíždějí sdílet svoje poznatky.

 

XXIII. Národní kongres České společnosti pro ortopedii a traumatologii (ČSOT)

Kdy: 9.- 11. 5. 2019

Kde: Kongresové centrum – Clarion Congress Hotel Prague, Freyova 33, Praha 9

Web: https://www.congressprague.cz/kongresy/csot2019.html 

 

Program kongresu bude tvořit samostatná sekce lékařů, sekce zdravotních sester a posterová sekce. Součástí programu kongresu bude doprovodná výstava zdravotnické techniky a farmacie.

Pořadatelem konference je Česká společnost pro ortopedii a traumatologii.

 

XLVII. májové hepatologické dny

Kdy: 15. - 17. 5. 2019

Kde: Kongresové centrum Parkhotel Plzeň, U Borského parku 2791/31, 320 04 Plzeň 3 – Jižní Předměstí

Web: https://www.congressprague.cz/kongresy/mhd2019.html

 

Základem odborného programu bude postgraduální vzdělávací kurz České hepatologické společnosti na téma: Novinky v diagnostice a léčbě jaterních chorob.

Pořadatelem konference je Česká hepatologická společnost ČLS JEP ve spolupráci s Českou lékařskou společností JEP a Českou asociací sester.

 

XXIV. Rožnovské alergologicko – imunologické dny

Kdy: 24.- 25. 5. 2019

Kde: Hotel Relax, Lesní 1689, Rožnov pod Radhoštěm

Web: http://www.bos-congress.cz/roznov2019

 

Hlavním tématem letošního setkání bude „Životní prostředí a zdraví“.

Pořadatelem je MUDr. Olga Škopková, alergologie, Pediatrická klinika FN Ostrava a MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D., alergologie, Interní gastroenterologická klinika FN Brno, pod záštitou České společnosti alergologie a klinické imunologie ČLS JEP.

 

XXXIII. Olomoucké hematologické dny

Kdy: 26. – 28. 5. 2019

Kde: NH Olomouc Congress, Legionářská 21, 779 00 Olomouc

Web: https://www.olhemdny.cz/

 

Hlavním tématem konference je: Přesná diagnostika a cílená léčba chorob krvetvorby.

Konferenci pořádají: HAIMAOM, nadace na podporu transplantace kostní dřeně ve spolupráci s Lékařskou fakultou UP v Olomouci a Hemato-onkologickou klinikou FNOL a LF UP.

23.4.2019

V jakém bodě se dnes nachází elektronizace českého zdravotnictví?

ČR přijala v roce 2016 jasnou strategii elektronizace zdravotnictví a postupně ji realizuje. Soustava cílů a opatření Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR na období 2016–2020 ve své realizaci přesahuje horizont roku 2020, ve kterém se prioritně zaměřila na vytvoření základních stavebních kamenů elektronizace zdravotnictví. Zejména se jedná o vytvoření organizačního a právního rámce elektronizace a technické a informační infrastruktury s cílem dosažení navzájem spolupracujícího prostředí pro všechny uživatele společných sdílených elektronických služeb ve zdravotnictví.

 

Záměrem strategie je řešení nekoncepčního a živelného rozvoje elektronizace, dlouhodobé selhávání státu a ministerstva v pokusech o koordinaci a usměrňování rozvoje elektronizace ve zdravotnictví a zavedení nástrojů na její řízení. Dlouhodobě se projevovala absence organizace, která by měla mandát a potřebné kompetence k této koordinaci.

 

K dílčím tématům prioritizovaným po roce 2016 proto patřilo zejména:

  • Chybějící základní infrastruktura elektronizace. Tvůrci strategie si uvědomovali, že pokud se má elektronizace v českém prostředí koordinovaně akcelerovat, musí být položeny základní stavební kameny a těmi jsou jednoznačná identifikace pacientů, zdravotníků a poskytovatelů zdravotních služeb v resortních autoritativních registrech a umožnění efektivního sdílení informací o zdravotním stavu napříč zdravotnictvím. Nutné bylo řešit elektronickou identitu všech účastníků systému tak, aby nekladla zdravotníkům obtížně překonatelné technické překážky při využívání elektronických služeb ve zdravotnictví.
  • Ke klíčovým tématům rozvinutých států patří zajištění dlouhodobé udržitelnosti financování zdravotnictví a zejména nezbytnost zvýšení zainteresovanosti pacientů na vlastním zdraví. Z tohoto důvodu, ve snaze pozitivně ovlivnit orientaci občanů v náročném zdravotním systému a na základě řady dalších požadavků, vzniklo zadání na vytvoření Národního zdravotnického informačního portálu.
  • Snaha o řešení ePreskripce systémovým způsobem za účasti odborné i laické veřejnosti jako prvního vzorového řešení elektronizace.

 

Řada aktivit směřovala do rozvoje kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí občanů v digitalizovaném zdravotnictví s cílem nastolení důvěry k digitálním službám ve zdravotnictví. Můžeme přitom konstatovat, že za tři uplynulé roky od přijetí strategie dramaticky narostl zájem o elektronizaci zdravotnictví, a to zejména v kontextu celosvětové digitalizace všech oblastí společnosti a tlaku jednotlivých vlád na digitalizaci jako nástroje na udržení konkurenceschopnosti ekonomiky. Evropská komise vyhlásila program Digitální Evropa, do kterého půjdou nemalé dotace pro příští programové období 2021–2027. Stejně tak ČR aktuálně specifikuje program Digitální Česko. 

Níže vybíráme konkrétní události, které z pohledu tvůrců strategie měly celoplošné či jinak významné dopady. Uvědomujeme si přitom, že se v rozvoji digitalizace českého zdravotnictví událo podstatně více pozitivních změn, dosáhlo se pokroku v různých sférách a projektech a my zdaleka ne o všech víme. Je dokonce na místě se omluvit těm, jejichž úspěchy zde neuvádíme.

 

V uplynulém období bylo dosaženo mj. následujících cílů:

  1. Byla zahájena realizace základního infrastrukturního projektu „Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – informační a datové resortní rozhraní“ spolufinancovaného z IROP výzvy 26, zkráceně IDRR. Informační a datové resortní rozhraní (IDRR) představuje základní, jednotný, informační, komunikační a datový bod v rámci resortu zdravotnictví. IDRR poskytuje základní infrastrukturu nezbytnou pro rozvoj služeb elektronického zdravotnictví, realizuje podpůrné sdílené služby, zastřešuje a propojuje stávající i budoucí resortní informační systémy, zajišťuje interoperabilitu systémů a služeb v resortu zdravotnictví a napojení na služby eGovernmentu.
  2. Zahájili jsme realizaci první etapy Národního zdravotnického informačního portálu NZIP.
  3. Připravili jsme věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví.
  4. Elektronická preskripce se stala realitou a její zavedení překonalo jednu z významných počátečních bariér u poskytovatelů zdravotních služeb.
    • De facto bylo zavedeno povinné plošné užívání výpočetní techniky připojené k internetu jako pracovního nástroje lékaře.
    • De facto bylo zavedeno povinné používání elektronického podpisu pro předepisující lékaře.
    • Další lékaři všech věkových skupin začali užívat výpočetní techniku a zvykají si na to, že jejich pracovní nástroj potřebuje údržbu, data zálohování a také servisního technika, že digitální technologie a péče o ně představují neoddělitelnou část výdajů ordinací. Tato skutečnost sama o sobě působí revolučně v opomíjené péči o digitální gramotnost zdravotníků.
    • V neposlední řadě si lékaři, lékárníci a zejména pacienti začali více uvědomovat výhody ePreskripce, i když v první fázi zavádění výrazně převažují na straně pacientů. Lékaři mohou vystavovat recept bez návštěvy pacienta, a tak neztrácet čas svůj ani pacientův a snáze řešit naléhavou potřebu lékařského předpisu např. v okamžiku, kdy je pacient na druhé straně republiky. Pacienti začali využívat SMS recepty ve svých mobilech a tento trend překvapivě rychle posiluje.
    • K negativům první fáze ePreskripce patří nekoncepční řešení identifikace a autorizace a také legislativní překážky zabraňující ošetřujícím lékařům a lékárníkům náhled do lékového záznamu.
  5. Ministerstvu zdravotnictví se podařilo dosáhnout nasměrování řádově miliardy korun z evropských strukturálních fondů do digitalizace zdravotnictví, čehož využili zejména větší poskytovatelé zdravotních služeb k zavedení progresivnějších technologií a posílení kybernetické bezpečnosti. Bohužel parametry výzvy určené pro posílení kybernetické bezpečnosti diskriminovaly pražské nemocnice a také neumožňovaly podporu malých ordinací.
  6. Přibývá zdravotnických zařízení, která zavádějí a používají primárně elektronickou zdravotnickou dokumentaci, vznikají regionální portály se službami elektronického zdravotnictví pro občany, včetně přístupu k elektronické zdravotnické dokumentaci. V této fázi zatím do značné míry bez potřebných závazných standardů, podle schopností a možností dodavatelů zdravotnických IS realizovat zadání vzešlá z požadavků jednotlivých výzev Integrovaného regionálního operačního programu a konkrétních projektů nemocnic či krajů. V uplynulých třech letech byly mj. připraveny architektury elektronizace a architektura infrastruktury centrálních služeb elektronického zdravotnictví, které se průběžně upřesňují. Na základě těchto architektur budou vytvářeny centrální komponenty a služby centrální infrastruktury.
  7. Samostatné Národní centrum elektronického zdravotnictví zahájilo v rámci ministerstva činnost 1. ledna tohoto roku.

www.nsez.cz
Více informací o Národní strategii elektronického zdravotnictví najdete na webu www.nsez.cz

 

Další očekávaný vývoj elektronizace v ČR

Dále budou rozvíjeny služby elektronického zdravotnictví související s ePreskripcí, eNeschopenkou, souhrnem o pacientovi (Patient Summary), a to včetně podpory přeshraniční péče. 
Řada aktivit bude směřovat do rozvoje kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí občanů v digitalizovaném zdravotnictví s cílem nastolení důvěry k digitálním službám ve zdravotnictví.

V dalším období bude digitalizace ve zdravotnictví více sloužit k podpoře reformy zdravotních služeb a přístupu k nim, digitální technologie posílí možnosti jednotlivců pečovat o vlastní zdraví a zároveň podpoří celkovou efektivnost zdravotního systému. Účelná digitalizace napomůže přechodu na integrované, na jednotlivce zaměřené modely péče a usnadní přesun od léčby k prevenci. Digitální technologie a inovace usnadní dosažení strategických záměrů v oblasti veřejného zdraví.
Pro období po roce 2020 bude charakteristický nástup nových digitálních technologií a postupů v oblasti personalizované medicíny, klinických aplikací umělé inteligence, praktické aplikace modelů sdílených zdravotních záznamů, využití konceptů z oblasti Big Data.

Rostoucí měrou se do péče o zdraví zapojí technologie mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicína.
Klíčový význam ponese digitalizace při rozvoji zdravotní gramotnosti obyvatelstva. Zvláštní úsilí bude nutné směrovat do rozvoje obecné i specifické digitální gramotnosti pracovníků ve zdravotnictví a budování důvěry ve služby digitálního zdravotnictví mezi občany i zdravotníky.

 

Ing. Jiří Borej, Ing. Martin Zeman, DMS. V jakém bodě se dnes nachází elektronizace českého zdravotnictví? In: IT Systems (online). 3/2019 (cit. 23.4. 2019). Dostupné z: https://www.systemonline.cz/it-pro-verejny-sektor-a-zdravotnictvi/elektronizace-ceskeho-zdravotnictvi.htm